Jen čtyři malá písmenka znamenající takovou obrovskou sílu, krásu a nekonečnost. Kam oko dohlédne, voda, spousta vody, nespoutaný živel, který nás okouzluje i děsí, vábí i odrazuje. Když jsem ho spatřila poprvé, byla jsem nadšená, přivítalo mě ruku v ruce se sluncem, bylo po dešti a písčitá pláž nás kropila jemným pískem.
Nedávno jsem se náhodou ocitla na náměstíčku v podhradí středověkého hradu, který se tyčí na ostrohu nad řekou Ohří. Historické budovy se shlukovaly k sobě, jakoby se domlouvaly, jakou otázku položí zvědavcům, kterými jsme bezesporu byly. Školu, kterou jsme hledaly, jsme našly snadno, ale její budova, stejně jako slečna, s kterou...
Malá chaloupka uprostřed malebné vísky, doba dávno minulá mi přihraje vzpomínku na prázdniny, trávené u babičky v malé vesničce. Někde tam byly kořeny mé a mých předků. Tenkrát ještě pro mě nedůležitá informace, dnes nostalgická vzpomínka na staré časy.
V ten čas už jsou dávno odkvetlé šeříky, vzduch voní po jahodách a dny jsou dlouhé,večery vlahé s příchutí čerstvě pokoseného sena. Jsme v očekávání, cosi je vzduchu, nasáváme svými nosíky všechny ty vůně, které nám poskytuje příroda v tento tak specifický čas.
Tak už je tady, vlastně, jen jeho předzvěst, někde v hloubi duše cítíme, že už to nemůže dlouho trvat, že už je to na spadnutí, že už je za dveřmi, že chybí jen ten pověstný krůček, na který jsme všichni dlouhé měsíce čekali...
Milé dámy, jistě se leckterá z vás s větou "Jdu na jedno, čau!“ ve svém životě setkala. Zdánlivě nevinné oznámení, které, když oněm přemýšlíte, může mít několik verzí a mnoho polopravd...
Cestování vlakem má jistě svoje kouzlo. Pokud ale dojíždíte dráhou každý den za prací, může Vás to docela unavovat. Nebudu zde tedy vyjmenovávat výhody, které jsou nesporné, ale spíš se zaměřím na to, co mi vadí. Můžeme to rozdělit do dvou skupin...
